Liberk
kostel svatého Petra a Pavla
Kostel postavil v letech 1691 - 1696 hrabě Norbert Libštejnský
z Kolowrat. Dřevěný jednolodní kostel byl vysvěcen rychnovským
děkanem Karlem Horetickým (Horeckým). Od svých počátků byl
liberský kostel dvojjazyčný - tedy česko-německý, protože do
farnosti patřily tři německé vesnice - Prorubky, Hláska a
Rampuše, dočasně i Bělá.
Dřevěný kostel potřeboval častější opravy. Tak například
v letech 1800 -
1802 dřevěné stěny, které sahaly až
k zemi, prohnily. Ustavená komise doporučila rozebrat zvonici
a sundat zvony. Do výše jednoho metru vznikla podezdívka a
stěny byly pokryty šindelem. Po stranách pod kruchtami přibyla
nová okna, opravy
se dočkala i zvonice. Dále například v roce 1826 získal kostel
novou šindelovou střechu a v roce 1839 se opravila střešní
krytina a podlaha sakristie. Vznikla i nová střecha nad
presbyteří a sloup u věže s umíráčkem.
Oprava kostela do dnešní podoby byla ukončena 30. června 1914,
krátce před vypuknutím 1. světové války. Ta liberskému kostelu
vzala dva velké zvony ze zvonice, dvanáct velkých cínových
svícnů a velkou cínovou věčnou lampu.
V interiéru jednolodního kostela najdeme tři oltáře - hlavní a
dva vedlejší, kazatelnu, kruchtu a varhany, dva kůry pro lid,
křtitelnici, korouhve, obrazovou a sochařskou výzdobu. Shora
je vše uzavřeno kazetovým stropem. Hlavní
oltář je vysvěcen ke cti sv. apoštolů Petra a Pavla. Nad
hlavním oltářem visí dva obrazy od neznámých autorů -
Proměnění Páně a vyobrazení Panny Marie. Po stranách jsou
umístěny dřevené sochy apoštolů Petra a Pavla od Ferdinanda
Stuflessera z tyrolského Gródenu a rovněž dřevěné sochy
svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého od vídeňského dvorního
sochaře a liberského rodáka Filipa Jakuba Prokopa. Oltáře
zdobí například obrazy Panny Marie, svatého Jana Nepomuckého
či Nejsvětější Trojice. Nad triumfálním obloukem je umístěno
12 obrazů svatých apoštolů. Uprostřed tohoto seskupení visí
dřevený kříž se Spasitelem. Křížovou cestu, původně asi z
konce 18. století, přemaloval v roce 1860 Václav Novotný z
Rychnova nad Kněžnou. Obrazové výjevy zdobí i barevné
korouhve. Křtitelnice ve tvaru kalicha pochází snad z roku
1693. Víko ozdobil v roce 1770 Filip Jakub Prokop řezbou
nazvanou Kristův křest. Stejný autor zkrášlil zdejší kostel i
dalšími řezbami, varhany ozdobil sousoším Nanebevzetí Panny
Marie s hrajícími andělíčky.
Při svém založení na konci 17. století kostel ale varhany
neměl a později
se používalo harmonium. Existence varhan byla doložena pouze
několika záznamy o opravách. Na počátku 20. století sjednal
jednu opravu farář Pohl s varhanáři z Krnova, kteří tenkrát
vytvořili prakticky nový nástroj. Další úpravy provedl
varhanář Václav Polaček z Rychnova nad Kněžnou. Přidal i jeden
manunál a čtyři rejstříky. Slavnostní vysvěcení se uskutečnilo
22. listopadu 1936. Na počátku 21. století byla provedena
další generální oprava varhan. |
