Dřevěné kostely České republiky

Úvod Mapa kraje Seznam kostelů Rok výstavby Odkazy Mapa stránek
Foto kostela

Řepiště
kostel svatého Michaela Archanděla

Názory na založení řepišťského kostela se v rozličných pramenech různí. Jóža Vochala ve "Vlastivědě Těšínska" udává rok 1484, prof. Adamus v "Našem Slezsku" rok 1485. Řepištský kostel byl původně kostelem farním. Od roku 1652 patřil protestantům (luteránům), kterým byl v r. 1654 odňat a přifařen k Šenovu. Ze zápisů je vidět, že ještě r. 1688 byl kostel zasvěcen sv. Mikuláši, že byl celý ze dřeva, strop a podlaha z desek. Z vnější strany kostela byla galerie, krytá podsíň zvaná "sobota" (podobně jako u kostela v Sedlištích, kde zůstala zachována do dnes). R. 1785 byl kostel odebrán faře šenovské a byl přifařen k nové farnosti vratimovské. V zápise z r. 1808 se uvádí, že budova kostela s věží je celá ze dřeva a hrozí zavalením. Dle ústního podání prodělal kostel mezi léty 1867 a 1891 velké změny, jak vnitřní úpravou, tak i částečnou přestavbou. Další úpravy byly provedeny v letech 1931-1932 (věž) a další 1950. Poslední úpravy proběhly v interiéru kostela (nové omítky, vymalování, nové lavice) proběhly v r. 1995 - 1996. Dnešní stav kostela by se dal popsat asi takto. Kostel je dřevěný na cihelné a kamenné podezdívce. Střecha, obě věže - hlavní i malý sanktusník, i boční stěny jsou z venkovní strany kryty šindelem. Střecha je mírně prolomená nad emporou a nad hlavním oltářem strmě stoupá a tvoří tak tři stěny šestibokého jehlanu. Tato část upomíná na to, že kostel byl kdysi stavěn v gotickém slohu. Tvar štítu, jenž je z doby pozdější, vyvrací však silně tuto domněnku. Ze štítu, který se podobá rovnostrannému trojúhelníku, vystupuje čtyřhranná věž. Štít je krytý prkny a lištami kryjícími spáry (v první polovině minulého století byl původní šindelový kryt zaměněn prkny). Hlavní věž je ploše přehnutá a je zakončena nízkou cibulí. Pobitá je šindelem, jen hrot nesoucí jednoramenný kovový kříž s růžicemi na konci ramen je z plechu. Štíhlý sanktusník byl postaven až r. 1865. Jeho cibule je vysoká, pobitá šindelem a podepřena šesti sloupky, jež jsou pobity plechem. Má kovový hrot s koulí a jednoramenným křížem. Kostel má jen jednu loď s hlavním oltářem k východu. Kněžiště (neboli presbytář - místo, kde je umístěn oltář a odkud vede kněz liturgie) je zakončeno trojboce, po obou jeho stranách jsou přistavěny čtvercové prostory, takže má půdorys rovnoramenného kříže. Na levé straně se nachází sakristie (prostor jižně nebo severně od kněžiště sloužící k úschově bohoslužebných knih, rouch a předmětů), na pravé straně je přistaveno oratoř (čestný prostor v kostele s vlastním vstupem, do interiéru otevřený arkádou) tvořená předsíní a nad ní tribunou (empora). V zadní části lodi je dřevěná kruchta (vyvýšené místo pro varhany, zpěváky a hudebníky) podepřená dvěma dřevěnými sloupy. Podlaha v lodi je kamenná, pod lavicemi je z cihel. Loď i kněžiště mají plochý strop. V interiéru se dochovalo velmi málo z původního inventáře. Ve věži jsou dva železné zvony, jež byly v r. 1918 zavěšeny na místo dvou původních zvonů sebraných pro válečné účely. 

FOTOGALERIE

Předchozí kostel Obrázek kostela Další kostel
Tyto stránky vytvořil  Josef Šebetovský (vizitka) Copyright © 2007-2016
„Láska vdaných žen je nejcennější na světě, manželé o tom ovšem nevědí.“ Oscar Wilde