Dolní
Marklovice
kostel Nanebevstoupení Páně
Původní stavba byla
rozebrána a roku 1739, jak o tom svědčí letopočet
na trámu pod triumfálním obloukem, byl
postaven kostel nový. Jedná se o
jednolodní dřevěnou roubenou stavbu s pětibokým
kněžištěm a čtyřbokou věží s kvadratickou
zvonicí zakončenou bání.
Výjimečným stavebním prvkem je
venkovní kryté schodiště na oratoř,
otevřenou do presbyteria. Nová stavba byla ještě v průběhu 18.
století vybavena třemi oltáři. Kostel byl nově
zasvěcen Nanebevstoupení Páně.
Dřívější patron kostela sv.
Mikuláš se ocitl na novém
bočním oltáři, druhý boční
oltář byl zasvěcen sv. Josefovi. Podle inventáře
z roku 1805 namaloval závěsný obraz
Nanebevstoupení Páně v hlavním
oltáři fryštátský
malíř Josef Schneider, boční obrazy sv.
Mikuláše a sv. Josefa
těšínský malíř Jan Heymann.
V roce 1911 byly do kostela zakoupeny varhany, v roce 1913
nová křížová cesta.
Rozdělením Těšínska na
polskou a československou část v roce 1920 byly rozděleny
také Marklovice. Horní Marklovice připadly
Polsku, Dolní Marklovice (dnes součást Petrovic u
Karviné) i s kostelem Československu. Během roku 1921 byl
marklovický kostel přifařen jako
filiální do Petrovic. Ve věži byly v minulosti zavěšeny tři zvony -
nejstarší Marek bez nápisu a datace,
Mikuláš datovaný 1722 a Jan z roku
1853. Dva větší padly na vojenské
účely během 1. světové války. V roce
1922 byly nahrazeny novými, které byly
zabrány ve 2. světové válce.
Nové zvony byly zhotoveny a osazeny v roce 1964. V první polovině 90. let 20. století proběhla
rozsáhlá rekonstrukce kostela. Během
prací byly na zdech pod několika vrstvami tapet nalezeny
fragmenty temperové nástěnné
výmalby asi z konce 18. století. Na
základě nalezených zbytků byla provedena
rekonstrukce maleb v celém kostele. |
