Kunčice
pod Ondřejníkem
kostel svatého Prokopa
a svaté Barbory
Podkarpatský
dřevěný kostelík zasvěcený sv. Prokopovi a Barboře stával
původně v obci Hliňance na Podkarpatské Rusi. Vznikl na
přelomu 17. a 18. století a v registrech obce Hliňanců je
k roku 1735 zmínka o jeho opravě. Na Podkarpatské Rusi původně
patřil Řecko-katolické církvi.
Do
Kunčic pod Ondřejníkem byl převezen zásluhou ředitele Báňské a
hutní společnosti v Ostravě Ing. Šebely. Ten měl jako řada
jiných ostravských podnikatelů ve Velkých Kunčicích, jak se
tehdy Kunčice pod Ondřejníkem jmenovaly, výstavní letní sídlo
– dnes penzion Karolína, naproti kostelíka. V roce 1928
zakoupil Ing. Šebela hliňanský kostelík, který byl již
opuštěný a vyřazený údajně za 24 000,- Kč. Tuto částku bychom
si ale mohli vyložit spíše jako poplatek za železniční
dopravu, jelikož podle informací pamětníků Ing. Šebela za
kostelík platit nemusel. Ihned jej nechal rozebrat, naložit na
několik vagónů a převézt do Kunčic. Po nezbytné opravě
některých částí byl kostelík znovu postaven. Rekonstruována
byla i předtím zničená kostelní věž. V roce 1931 pak byl
kostelík zasvěcen sv. Prokopovi a Barboře. Prvním, zde
slouženým obřadem, byla svatba Šebelovy dcery s hrabětem
Larischem-Monnichem.
Kostelíku
dominují tři stupňovité věže – největší nad vstupem a nejmenší
nad presbyteriem, které představují tři oddělené části
kostelíka, jak určovaly liturgické předpisy. V Řecko-katolické
církvi kněz sloužil mši ve svatyni, odděleně za dřevěnou
ozdobnou, zvanou ikonostas. Závěsy se daly stranou, dvířka se
otevřela, aby na kněze bylo vidět a mše mohla začít.
V prostřední části kostelíka byl prostor pro ty, kteří již
byli pokřtěni, v poslední části kostelíka, hned za dveřmi, byl
prostor pro ty, kteří ještě pokřtěni nebyli. Nyní kněz slouží
mši za oltářem, čelem k lidu. Dřívější svatyně – tzv. kněžiště
slouží dnes jako sakristie, kde se kněz na mši připravuje.
Kostelní loď je v podstatě čtvercového půdorysu a vrcholí pro
nás nezvyklou pyramidální dřevěnou klenbou. Naproti široké
kruchtě je bohatě vyřezávaný ikonostas se třemi vchody, který
byl v roce 1992 opraven restaurátory z Prahy. Na ikonostasu
jsou ikony řazeny do pěti pater. Nahoře jsou výjevy ze Starého
zákona, pak jsou obrazy dvanácti apoštolů, ve třetí řadě jsou
výjevy z Nového zákona, v další řadě pak patron kostelíka
sv. Mikuláš, Bohorodička, Kristus-učitel a archanděl
sv. Michael. Úplně dole jsou dvě ikony. Na první ikoně (vlevo)
je Abrahám, který chce obětovat jediného syna Izáka. Na druhé
ikoně je svatá rodina na útěku do Egypta před Herodem, který
je chtěl zabít. Obraz na pravé straně představuje Boha otce
a byl původně na hlavním oltáři. Ing. Šebela tento kostelík
věnoval Okrašlovacímu spolku ve Frýdlantu nad Ostravicí, jehož
byl předsedou.
Přestože je
kostel postaven z dubových trámů, ocitl se v průběhu 80. let
20. století v havarijním stavu. Původně totiž postrádal
podezdívku a také dřevěná podlaha dosloužila. S velikými
obtížemi bylo sehnáno odpovídající dřevo, vysušeno, přiřezáno
a díky vynalézavosti místních řemeslníků a obětavosti lidí byl
kostelík nadzdvižen, opatřen podezdívkou a spodní uhnilé trámy
byly vyměněny. Vyrovnalo se tak naklánění této stavby. Náklady
na opravu byly obdivuhodně nízké. Před 15 lety pak byla
obnovena střecha. Bohužel ani tento kostelík se nevyhnul
řádění lupičů – na podzim roku 1994 byly z kostela odcizeny
nádherné obrazy sv. Prokopa a sv. Barbory (díla malíře
Špillera, z roku 1893) a velký kříž s ukřižovaným Kristem. O
rok později, tedy roku 1995, byl ukraden svatostánek.
|
Kunčice
pod Ondřejníkem
kaple Nejsvětější Panny Marie
U studánky se
zjevila Panna Maria a voda ze studánky napomohla k uzdravení
příslušníka rodiny Brázdových. Jako projev díků, nechal pan
Ferdinad Brázda vystavět roku 1893 vedle studánky dřevěnou
kapličku. Stavitelem byl pan Emil Christoph. Při stavbě byly
použity trámy, které zbyly po stavbě nedaleké železnice
v Kunčicích pdo Ondřejníkem. Histori nenabízí žádné prameny,
co se týče oltáře, obrazů a vybavení. Víme bezpečně, že
v období totality sloužila kaplička jako márnice.
Od roku 1900 byly v současném areálu lázně, a to až do
50. let, kdy byly lázně přeměněny na nemocnici. Po roce 1989
kaple přestala sloužit jako márnice a v létech 1995 – 2000 ji
vedení Beskydského rehabilitačního centra zrenovovalo. Dne
17. 12. 2002 zvonařská firma Kadlec z Halenkova do věže kaple
instalovala zvon jménem Richard o hmotnosti 64 kg. Větší
finanční částkou na zvon přispěl známý slovenský zpěvák pan
Richard Müller, který se v Beskydském rehabilitačním středisku
léčil (zvon je proto pojmenován po něm).
Koncem roku 2002 začala v kapličce pravidelná duchovní správa,
kterou zajišťuje farář z Čeladné. Díky vstřícnosti duchovního
správce mohla být kaple vybavena liturgickými věcmi. Ostatní
chybějící liturgické potřeby byly pořízeny z milodarů
věřících.
V roce 2004 ostravský architekt pan Adler zhotovil do kapličky
svatostánek zdarma, jako dík Panně Marii za dožitých 80 let.
V únoru 2006 bylo pořízeno starší harmonium a pan Vrba
z Kopřivnice daroval do kapličky nový lustr. Kaple je majetkem
Beskydského rehabilitačního centra. |
