Hrčava
kostel svatého Cyrila a Metoděje
Hrčava
leží v nejvýchodnějším
cípu České republiky, kde se naše
hranice dotýkají Slovenska i Polska. Vesnice je
sice místo historické, už v roce 1645 tady byly
obranné "šance"
chránící celé
Těšínsko před vpádem Uhrů, vesnice
samotná však své dějiny v
rámci naší země
píše teprve od roku 1924.
Po přerušení vztahů s nedalekou Jaworzynkou
chyběl Hrčavským kostel. Postavili ho v roce 1936 vedle
cesty vedoucí do Jaworzynky na
nejvyšším místě ve vsi.
Dnes je už z jedné strany obestavěný, takže
poloha není tak výrazná. Nedaleko
vchodu je umístěna deska s datem 5. července 1936, kdy byl
kostel vysvěcen. Je to i datum pravidelných
poutí, na které se sjíždějí
lidé z celého okolí.
Kostel je postavený z ohraněných
trámů, má tříboké
presbyterium a malou věžičku. Do sakristie, přistavené za
presbytářem, se vstupuje rovnou za opltářem, což
je poněkud netradiční řešení. Hned u
vchodu po schůdcích vyšplháte na
balkónek s harmoniem.
Výzdoba, jak je u lidových vesnických
kostelů obvyklé, pochází z darů.
Sousoší Svaté rodiny je
tyrolská řezba, do Hrčavy bylo věnované z
klášterního kostela v Jablunkova, kam
se dostalo jako dar místního
lékárníka. Nedávno
restaurované sádrové
sousoší Srdce pana Ježíše a
Panny Marii věnovali místní občané
Terezie Vasmanjaková a Josef Haratyk.
Zajímavé je i mešní
nádobí, které je kopií
mešního nádobí z
Komenského muzea v holandském Naardenu.
Nejcennější je křtitelnice, kterou vyřezal
místní rodák Ondřej Zogata,
žák jednoho z legendárních
českých sochařů Leoše Kubíčka. |
