Dobříkov
kostel Církve Československé husitské
Kostelík byl postaven v roce 1669
ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině (dříve Podkarpatská
Rus) asi 10 km severovýchodně od Vinogradova, dříve Sevljuše.
V roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec (jižně od
Vinogradova u hranic s Rumunskem) za 255 zlatých. V té době
sloužil ve Velké Kopani pop Andrej Popovič (1855 – 1893).
Začátkem dvacátých let 20. stol. se stav kostela výrazně
zhoršil, došlo k částečnému rozebrání oltářního srubu a o něco
později i jehlancovité střechy. V polovině dvacátých let byly
do kostela převezeny ikony z rozebraného dřevěného kostelíka
v Trosinku. (asi 10 km západně od Cholmovce). V roce 1927 se
o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč.
Zakoupil značně poškozený kostel za 16.000,- Kč a nechal jej
převést 27.7.1930 do Dobříkova. Na převozu, následných
opravách a znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena
z Mukačeva. V „Pamětní knize hostí starobylé tvrze
Dobříkovské“ se rovněž objevuje (29.7.1930) jméno Cyrila
Barluška, tesařského mistra z Užhorodu, zřejmě v souvislosti
s převozem a stavbou kostela v Dobříkově.
Kostel byl slavnostně otevřen 6.7.1931 za účasti patriarchy
Církve československé Dr. Gustava Procházky a hostí z Čech,
Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Restaurování přivezených deskových obrazů provedl akademický
malíř Vlastimil Košvanec z Prahy. Od něho rovněž pocházejí
některé malby na skle a obraz Jana Husa a Jana Ámose
Komenského.
Mobiliář kostela, deskové obrazy (lipové a dubové desky;
ikony z řec. EIKON – obraz, podoba) a rokokový ikonostas,
pocházejí z původního kostelíku v Cholmovci a z rozebraného
dřevěného kostela v Trosniku (dříve Šašváru). Nejstarší jsou
ze 17.stol. V současné době probíhá jejich postupné
restaurování.
Tepané dveře navrhla a zhotovila Masarykova odborná škola
v Litomyšli.
Kostelík je od roku 1963 zapsán do seznamu nemovitých
kulturních památek a je majetkem Církve československé
husitské.
Jde o obdélnou loď s užším
presbyteriem (oltářním srubem) na jihu. Boční stěny kostela
jsou horizontálně členěné. Na severní straně, před průčelím
kostela je otevřená předsíň s dřevěnou arkádou. Nad ní je
v patře vzad posunutá pavlačka rovněž s dřevěnou arkádou. Nad
průčelím se tyčí čtyřboká věž. Pod její vysokou jehlancovou
střechou probíhá ochoz. Stěny i střecha jsou kryty šindelem.
Kostelík je postaven na žulové podezdívce.
Strop lodi i presbyteria má segmentovou valenou klenbu,
napodobenou z fošen. Na severní straně se nachází kruchta a
úzká předsíňka, odkud vede schodiště na pavláčku a věž.
Portály (rzibleni odvirky) mají rovná nadpraží, zdobená mělce
vyrytými pozdně gotickými ornamenty, tzv. motiv oslího oblouku
(hřbetu).
Celá stavba kostela se dělí na tři hlaní
části: předsíňku
– babinec (zadní část hlavní lodi určená pro ženy),
hlavní loď (tzv. nava, určená pro muže) a
presbyterium (tzv. oltářní srub) kde je umístněn oltář.
V pravoslavných kostelech je
presbyterium oddělené od hlavní lodi ikonostasem.
Kostelík je postaven z ručně otesávaných dubových fošen
(fošny se vyráběly rozštípáním dubových kmenů pomocí klínů a
následným dotesáním) v byzntsko gotickém slohu (svým slohem
je blízký tzv. uherskému typu rusínských kostelů, který byl
významně ovlivněn evropskou gotikou). Kostelík je 15 m
dlouhý, 6 m široký a výška věže je cca 18 m.
Ikonostas v Dobříkově zcela neodpovídá typickému rozvržení.
Sváteční řada je umístněna po stranách hlavní lodi a první
tabule s carskými vraty až na zadní stěně oltářního srubu.
Důvody jsou především liturgické (jiný typ bohoslužebné
tradice) a prostorové (ikonostas není původní součástí
kostelíka, byl přenesen později, zřejmě
z Trosniku, rozměrově neodpovídal a musel být upraven).
Za povšimnutí stojí i velké množství nápisů, zvláště v levé
části vchodových dveří, kde jsou uvedena jména a data úmrtí
kněží, kteří sloužili v kostele v 18. století.
Od roku 2001 probíhá restaurování nejvíce poškozených částí
mobiliáře. |
